You are in Oslo, Norway
This page is a part of Jan
Michl's website
The following text is in Czech.
Tento text je v drobnostech pozmenena verze
clanku,
ktery vysel v casopise Umeni a remesla (2, 1998; 70-74) pod nazvem
"Dva ruzne osudy? Uzite umeni a design v Ceskoslovensku".
Užité umění
a průmyslový design
v socialistickém Československu
Napsal Jan MICHL
Nasledujici myslenky se tykaji fungovani – nebo mozna spis nefungovani – prumysloveho designu v minulem rezimu, ale nejsem si jist, zda nejsou pro ceske odborniky prilis trivialni. Jde mi zde predevsim o jakousi idealne-typovou analyzu weberovskeho razeni, ktera naschval zjednodusuje, aby vynikly hlavni kontury.
Proc prosperovalo jen neco / Mam za to, ze osud prumysloveho designu v Ceskoslovensku 1948-1989 lze lepe pochopit, postavime-li jej vedle vysledku, kterych v casech ‘totality’ dosahli predstavitele uziteho umeni. Myslim tim produkci nekolika desitek sklarskych vytvarniku, ale take take knizni grafiku a vizualni stranku knizni kultury vubec, uzitou grafiku od plakatu az po postovni znamky, ale rovnez kreslene, animovane a nektere hrane filmy, a v sirsim zaberu take ceske a slovenske divadelnictvi a hudebni interpretacni kulturu. Timto srovnanim vynikne znamy fakt, ze uzite umeni dosahlo na rozdil od prumysloveho designu jak na domacim tak i na zahranicnim poli urovne a upechu nesrovnatelnych s oblasti designu. Za priznacne vsak povazuji hlavne to, ze typy umeni, v nichz ceskoslovenska vytvarna (a ne jenom vytvarna) kultura v minulem rezimu prosperovala, maji jeden spolecny rys: jsou to v podstate typy umeni predindustrialniho.
Vic remeslo nez prumysl / Jak sklarske umeni, kultura knizni a graficka, tak take divadelni a hudebni, existovaly ve vysoce kultivovanem stavu uz davno pred prumyslovou revoluci. Film sice predprumyslovym typem umeni chronologicky vzato neni, ale podivame li-se zblizka jak se dela, zjistime rychle, ze je to tymova prace pripominajici spis stredoveke katedralni hute, 1) nez moderni prumyslovou organizaci. Film – podobne jako vyse zminene typy umeni – je organizovan vic na principu remesla nez prumyslu, zatimco prumyslovy design, kterym vytvarna kultura minuleho rezimu nevynikla, je uz svou podstatou (jak ostatne i termin napovida) typem umeni veskrze industrialniho. Lze myslim rici, ze pokud slo o realizacni moznosti, prumyslovi vytvarnici na tom byli nepomerne hur nez vsichni ostatni vytvarnici ‘predprumyslovi’ – jednoduse proto, ze v socialismu prumyslova vyroba nikdy poradne nefungovala. Tady je, rekl bych, ono jadro pudla (i kdyz pudla pouze idealne-typoveho): Socialisticky rezim samotny byl svou povahou, svym myslenim a svymi vizemi rezimem v podstate predprumyslovym, a jako takovy byl tudiz schopen budovat pouze predprumyslove, nikoliv vsak prumyslove institucionalni ramce.
Cechovni mysleni / Jednim vysvetlenim toho, proc tolik uziteho umeni vynikalo, tedy je, ze socialismus pro ne vytvoril predindustrialni, tj. v podstate cechovni ramec. To se ovsem stalo proto, ze to bylo jedine, co socialisticky rezim byl s to vytvorit – jineho ramce schopen nebyl. Ze stejneho duvodu jej aplikoval take pro cely prumysl, a tudiz automaticky i pro umeni industrialni. Problem byl samozrejme v tom, ze zatimco uzitemu umeni rezim pomohl tim, ze myslel cechovne, prumyslove umeni a prumysl vubec takove cechovni mysleni vyrazne hubilo.
Od zacatku spatne / Neni zde prostor k rozvinuti teze o cechovem charakteru socialisticke rizene ekonomiky. (2) Dovolte mi se pouze kratce utect ke klasikovi: Kdyz si Lenin si ve sve knize Stat a revoluce predstavoval socialistickou spolecnost jako jedinou tovarnu (3), predstavoval si vlastne, stejne jako Marx a Engels, spolecnost jako jakysi obrovsky cech. V jedine tovarne se samozrejme nesoutezi, ale spolupracuje. Po sedmidesetilete zkusenosti s fungovanim teto vize muzeme, myslim, docela apodikticky prohlasit, ze prumyslova revoluce by mohla tezko vzniknout v jedine tovarne (at uz velke nebo male) a ze bylo sotva myslitelne, aby se industrialismus jako ekonomicky system byl s to udrzet a rozvinout v jedine, at uz jakkoliv velke tovarne. Vize takto organizovane spolecnosti vedla k radikalnimu podryti industrialismu samotneho, a v mnohych rysech k navratu do predprumyslove spolecnosti. Hospodarstvi rizene na zpusob rizeni tovarny branilo rozvoji industrialismu tim, ze podkopavalo onu obrovsky rozsahlou delbu prace, na niz industrialismus stal a stoji.
Dusledky delby prace / Uzita umeni v minulem rezimu nebyla – diky sve predindustrialni povaze – brzdenim delby prace zasadne zasazena. Zda se naopak, ze predindustrialni hospodarsky ramec minuleho rezimu zde spise pomohl. Produkty uziteho umeni jsou povahou sve vyroby pomerne jednoduche – na rozdil od vetsinou znacne komplexnich objektu, kterymi je nucen se zabyvat prumyslovy designer. Ve smyslu napr. konstrukcni, mechanicke ci technologicke narocnosti je komplexnost prumyslovych vyrobku vlastne komplexnosti ve smyslu neobycejne vysokeho stupne delby prace, jejiz hladky chod prumyslove vyrabene objekty predpokladaji. Na rozdil od vytvarnika pracujiciho na uzitkovem predmetu tradicniho charakteru, ma tedy prumyslovy designer zcela minimalni kontrolu nad jednotlivymi fazemi vyroby i jejich vysledkem. Design je konec koncu neco, co je per definitionem oddeleno od vyrobniho procesu.
Korupci ke kvalite / Vytvarnik ma naopak, diky relativni jednoduchosti sveho produktu, a tudiz vetsinou podstatne mene rozsahle delbe prace, na niz je vyroba zavisla (jakoz i vetsi blizkosti k vlastnimu procesu vyroby) nesrovnatelne vetsi kontrolu nad vysledkem. Tato forma kontroly muze mit ruzne formy. Jedna, pravdepodobne dost podstatna forma takove kontroly byla vytvarnikova moznost proces vyroby ovlivnit privatnim subvencovanim osob odpovednych za klicove faze vyroby. Receno jinak a ponekud vulgarneji: Pocet osob, ktere bylo mozno uplatit, aby produkt byl vubec vyroben a aby dopadl podle vytvarnikovych predstav, byl vetsinou konecny, zatimco v pripade prumysloveho designera byl pocet takovych osob vetsinou nekonecny, a tudiz nezvladnutelny, nejen financne ale i organizacne.
Rozdil / Odkryva se tak dalsi podstatny rozdil mezi obema typy umeni. Predprumyslove umeni bylo – a je – mozno uspesne subvencovat ze strany statu (viz manufaktury Ludvika XIV.), zatimco prumyslove umeni lze subvencovat daleko nesnadneji, nebot prumysl je ve sve podstate fenomenem volneho trhu, t.j. setkani nezavislych vyrobcu s nezavislymi kupujicimi. (4) Vytvoreni volneho ramce pro existenci nezavislych podniku je tedy, zda se, nejzakladnejsi formou podpory prumysloveho designu. Instituce jako vyzkumne ustavy prumysloveho designu, centra a expozice designu, designerske casopisy a jina opatreni, byly a jsou s to prumyslovy design postrkavat, ale nikoliv tahnout. Tento principialni rozdil mezi moznostmi podpory predprumysloveho a prumysloveho umeni trvale zvyhodnoval pozici vytvarnika vuci designerovi.
Legitimace jako klic / V uzitem umeni se ovsem nemuselo vzdycky jednat o kontrolu vyrobniho procesu formou uplatku. Sklari, mozna v nejvyssi mire ze vsech vytvarniku, byli schopni si zjednat kontrolu nad vyrobou a institucionalizovat ji ve forme tzv. experimentalnich stredisek. Napr. Umelecke stredisko podniku Zeleznobrodske sklo – aspon podle meho dojmu – slouzilo radu desetileti skoro jako privatni manufaktura nejznamejsich ceskych sklaru Libenskeho a Brychtove, i mnoha dalsich vynikajicich vytvarniku. Ceskoslovenske uzite umeni by bez pochyby nedosahlo takovych vysledku, kdyby na klicovych mistech nebyli vytvarnici-clenove komunisticke strany, tedy one organizace, ktera cechovni mysleni instalovala, a ktera byla jedina s to subvencovani ve velkem meritku poskytovat. Myslim, ze je nemyslitelna predstava, ze by se Libenskemu podarilo vybudovat a udrzet Umelecke stredisko jako nestranikovi. Prumyslovy designer, ktery byl ve strane, se pravdepodobne take mohl dostat k prestiznejsim a vynosnejsim zakazkam, nez jeho kolega nestranik, ale zdaleka nemel – aspon ne v mire srovnatelne s vytvarnikem – moznost ovlivnit kvalitu vysledku.
Co je treba priznat / Je treba zduraznit, ze rozdil v kvalite vysledku v oblasti uziteho umeni na jedne strane a designu na druhe, nelze pricitat ani horsimu skoleni prumyslovych designeru ani mensimu poctu talentu mezi nimi. Myslim, ze neni pochyb o tom, ze mezi designery v byvalem Ceskoslovensku byli lide stejne nadani a stejne vytvarne kultivovani jako uspesni vytvarnici z pole uziteho umeni. Pouze nemeli moznost pracovat v ramci normalne fungujici prumyslove spolecnosti.
Byt byla praxe prumysloveho designu spise podryvana nez podporovana charakterem socialismu, i zde se pravdepodobne udala rada veci, ktere lze pripsat minulemu rezimu k dobru. Byly to ovsem vic veci koncepcniho a resersniho razu nez veci realizovane. Patri sem asi take znacne vysoka uroven vzdelavani designeru, kteri ovsem byli pripravovani pro prumysl, ktery pro ne v podstate nemel pouziti. Podnik v monopolni pozici, kde nebyl nucen soutezit o prizen kupujicich, povazoval – nikoliv nepravem – investice do designu za neracionalni.
Dve zaverecne poznamky / Udelame-li ale krok zpatky od techto idealne-typovych nacrtku, stane se situace samozrejme komplikovanejsi – ale mozna o to zajimavejsi. K tomu pouze dve poznamky. Cechovni ramec kolem vsech umeni (vcetne uzitych), vybudovany behem 50. a 60. let a existujici az do zacatku 90. let (jednotne svazy umelcu, monopolni obchod s umenim, struktura Fondu, pravni ramec obsahujici zvlastni danovy zakon pro umelce, jakoz i zakon ukladajici stavebnikum vsech pozemnich staveb rezervovat urcite procento z celkoveho stavebniho nakladu na vytvarnou vyzdobu) nebyl napriklad vymyslen az po roce 1948, ale existoval jako jasne formulovany – a publikovany – plan uz v breznu 1947, jak o tom svedci anonymni brozurka nazvana Memorandum ustredniho bloku vytvarniku Ceskoslovenske republiky o potrebach ceskoslovenskeho vytvarnictvi. (5) Nepodarilo se mi doposud nic zjistit o okolnostech vzniku Memoranda. Byli to levicovi vytvarnici, kdo stali za timto projektem, a kteri mluvili jmenem vsech ceskoslovenskych vytvarniku? Byl tento projekt vypracovan prodle sovetskych vzoru, nebo nezavisle na nich? Stali se snad nekteri z anonymnich pisatelu pozdeji prosazovateli tohoto projektu v novem rezimu?
Pokud jde o situaci prumysloveho designu, je zrejme, ze socialisticky rezim neznicil prumyslovy system do te miry, jak predpoklada ciste idealne-typova analyza, nebot urcita mira konkurence existovala i uvnitr socialisticke ekonomiky. To patrne souviselo jednak s tim, ze tato ekonomika vlastne nebyla tak centralne planovana, jak se tvrdilo, a melo za to, tzn. ze fungovala prese vechno polycentricky, (6) jednak s tim, ze nastesti byla nucena vstupovat na svetove trhy, kde existovala normalni tvrda konkurence. Lze proto uz ryze teoreticky predpokladat, ze ceskoslovensky prumyslovy design dosahl vyssi urovne v souvislosti s exportem, nez ve vyrobe pro domaci trh.
Spekulovat o techto vecech ma ovsem smysl predevsim tam, kde je nadeje, ze shromazneni odborniku cloveka vyvede z pripadnych bludu. Zaroven chci toto cestou podekovat onomu dobremu muzi, George Sorosovi, jehoz grant zprostredkovany agenturou RSS (204/94) (7) mi pred casem umoznil badat o zde nadhozenych otazkach. (8)
• • •
POZNAMKY
Úvodní ilustrace: V socialismu průmyslová výroba nikdy pořádně nefungovala. Jeden z motivů permanentní výzdoby pražských ulic ze sedmdesátých let 20. století znázornil výstižně, i když nezáměrně, tehdejší status socialismu: příliš velký zájem o viditelně nefunkční nástroj. Foto autor.
1) Srov. Erwin Panofsky, "Style and Medium in the Motion Pictures [1936]." In: Three Essays on Style, red. Irving Lavin, 93-123. Cambridge a Londyn 1995, str. 119.
2) Srov, heslo "Cech" v knize Ekonomicka encyklopedie, red. Jaroslav Fingl et al., Praha: Svoboda, 1972, dil 1: A-N, str. 77. Srov. take obdivuhodne objektivni shrnuti diskuse o moznosti rizeneho hospodarstvi v anonymnim hesle "Trzni mechanismus a planovani" tamtez, dil 2: O-Z, str. 496-500. Kniha Friedrich von Hayeka The Road to Serfdom (1944; cesky preklad Cesta k nevolnictvi . Praha 1991) lze cist jako varovani pred cechovnim kolektivismem. Karel Bücher popisuje "Soustavy prumyslove vyroby ve vyvoji historickem." v knize Vznik narodniho hospodarstvi, 69-100. Praha 1987. Srov. tez dve pozoruhodne prace ceskych autoru vydane po roce 1989: Vaclav Belohradsky, Kapitalismus a obcanske ctnosti. Praha 1992; a Jiri Texler, Despoticky socialismus: Selhani jedne utopie. Praha 1996. Viz rovnez muj clanek na podobne tema: Jan Michl, "Regulace esteticke kvality a soutez." Umeni a remesla, no. 4 (1990): 6-8.
3) "Cela spolecnost bude jedina kancelar a jedina tovarna s rovnosti platu." V. I. Lenin, "Stat a revoluce." In Vybrane spisy ve dvou svazcich (II), Praha 1951, str. 196. Tyto Leninovy predstavy se staly kratce po rijnove revoluci v roce 1917 vychodiskem snahy nastolit komunistickou spolecnost bez zbozniho, trzniho a penezniho hospodarstvi. Tato snaha, znama pod jmenem "valecny komunismus", je interpretovana originalnim zpusobem v praci P. C. Robertse Alienation and the Soviet Economy (1971); viz tez pozn. 6 nize.
4) Vseobecne o dulezitosi rozvoje obchodu v zapadni civilizaci, srov. Nathan Rosenberg a L. E. Birdzell, How the West Grew Rich: The Economic Transformation of the Industrial World. London 1986; srov. tez Neil McKendrick et al., The Birth of a Consumer Society: The Commercialization of Eighteenth Century England. London 1982.
5) Jedina instituce, ktera v Memorandu chybela, bylo Art Centrum, exportni podnik Ministerstva zahranicniho obchodu, ustaveny v polovine 60. let.
6) Paul Craig Roberts, "The Polycentric Soviet Economy." The Journal of Law and Economics XII, no. April (1969): 163-179. Srov. take clanek tehoz autora na stejne tema v ceskem prekladu v prazskem casopise Vedecke Informace, no. 3-4 (1968): 113-144. Sirsi souvislosti autorovych tezi lze najit v jeho zasadni praci Alienation and the Soviet Economy: The Collapse of the Socialist Era. Oakland, Ca. 1990 (1971).
7) Projekt mel titul "Institucionalni ramec okolo uspesnych forem uziteho umeni v komunistickem Ceskoslovensku", a je pristupny online v anglictine: Jan Michl, Final Report: Institutional Framework Around Successful Art Form in Communist Czechoslovakia. CEU/RSS (204/94), 1999.
8) (Diky sefredaktorovi casopisu Umeni a remesla, PhDr. Karlu Fabelovi za redakcni a jazykovou upravu textu a za mezititulky k tomuto clanku.)
PREHLED LITERATURY CITOVANE V POZNAMKACH
Memorandum Ustredniho bloku vytvarniku Ceskoslovenske republiky o potrebach ceskoslovenskeho vytvarnictví. Praha: Ustredni blok vytvarniku Ceskoslovenske republiky, 1947.
BELOHRADSKY, Vaclav. Kapitalismus a obcanske ctnosti. Praha: Ceskoslovensky spisovatel, 1992.
BÜCHER, Karel. "Soustavy prumyslove vyroby ve vyvoji historickem." In Vznik narodniho hospodarstvi, 69-100. Praha: Jan Laichter, 1897.
"Cech." In Ekonomicka encyklopedie, red. Jaroslav FINGL et al., Praha: Svoboda, 1972, dil 1: A-N, str. 77.
HAYEK, Friedrich August. Cesta k nevolnictvi. Praha: Obcansky institut, 1991 (1944).
HAYEK, Friedrich von. The Road to Serfdom. Chicago: The University of Chicago Press, 1969 (1944).
McKENDRICK, Neil, John BREWER, and J. H. PLUMB. The Birth of a Consumer Society: The Commercialization of Eighteenth Century England. London: Europa Publications Limited, 1982.
LENIN, V. I. , "Stat a revoluce." In Vybrane spisy ve dvou svazcich. Sv. II. Praha: Svoboda, 1951, 131-210.
MICHL, Jan. "Regulace esteticke kvality a soutez." Umeni a remesla, no. 4 (1990): 6-8.
MICHL, Jan. Final Report: Institutional Framework Around Successful Art Form in Communist Czechoslovakia. Oslo (CEU/RSS 204/94) 1996 [rukopis].
PANOFSKY, Erwin. "Style and Medium in the Motion Pictures [1936]." In Three Essays on Style, red. Irving Lavin, 93-123. Cambridge, Mass., London, England: The MIT Press, 1995.
ROBERTS, Paul Craig. "[Cesky preklad textu o Oskaru Lange, hierarchii, polycentricite a sovetske ekonomii]" Vedecke informace, nr. 3-4 (1968): 113-144.
ROBERTS, Paul Craig. " The Polycentric Soviet Economy." The Journal of Law and Economics XII, no. April (1969): 163-179.
ROBERTS, Paul Craig. Alienation and the Soviet Economy: The Collapse of the Socialist Era, Independent Studies in Political Economy. Oakland, Ca.: The Independent Institute, 1990 (1971).
ROSENBERG, Nathan a L. E. Birdzell. How the West Grew Rich: The Economic Transformation of the Industrial World. London: I. B. Tauris, 1986.
TEXLER, Jiri. Despoticky socialismus: Selhani jedne utopie. Praha: Academia, 1996.
"Trzni mechanismus a planovani." In Ekonomicka encyklopedie, red. Jaroslav FINGL et al., Praha: Svoboda, 1972, dil 2: O-Z, str. 496-500.
Kriticke poznamky a komentare vitany: michl.nor[at]gmail.com
Viz tez autoruv delsi anglicky text
o institucionalnim pozadi ceskoslovenskeho uziteho umeni:
Final Report: Institutional Framework Around Successful Art Form in Communist Czechoslovakia.
Dalsi autorovy ceske clanky online:
"Modernismus versus historismus dnes (1980)"
"Regulace esteticke kvality a soutez"
"Pribeh vazy Savoy: Alvar Aalto, 1936"
Vsechny autorovy clanky online:
Autorovo pracoviště: NTNU / NORWEGIAN UNIVERSITY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY Gjřvik, Norsko
Online od 6. cervna 1998
|
|